Padání vlasů – velký průvodce možnostmi přírodní léčby

To, že nám sem tam vypadne nějaký ten vlas, není důvod k panice. Vlasy se totiž na naší hlavě průběžně obnovují, a proto i průběžně vypadávají. Co ale můžeme dělat v případě, že vypadávání převáží nad obnovou a vlasový porost začne povážlivě řídnout?

Podle American Academy of Dermatology Association se považuje za normální, pokud nám denně vypadne 50-100 vlasů. Což může vypadat hrozivě, ale vzhledem k tomu, že se na lidské hlavě potíží obvykle nachází od 80 000 do 120 000 vlasů, není to nic zásadního. Pokud je ale ztráta vyšší, je na místě s tím začít něco dělat, a to pokud možno co nejdříve.

Život jednoho vlasu

Lidské vlasy jsou svým způsobem unikátní část těla. Vyrůstají totiž z tzv. vlasových folikulů, což jsou jedny z mála savčích tkání, uvnitř kterých se nacházejí kmenové buňky. Pokud jsou tyto buňky aktivní, vlas neustále roste – o malý kousek každý den. Po určité době jejich aktivita ustane a v krátkém čase pak vlas přirozeně vypadne. To ale zdaleka není konec – pokud totiž vše probíhá, jak má, aktivita kmenových buněk ve folikulu se záhy obnoví a začne nový cyklus života vlasu.

Životní cyklus každého vlasu má přitom tři fáze, které se neustále opakují. Pokud vlasy nadměrně vypadávají, obvykle je to tím, že došlo k problému buď v průběhu první, nebo třetí z nich.

1. Anagenní fáze – jde o období, kdy vlas roste. Trvá 2–8 let. Pokud je vše v pořádku, pak se právě v této fázi se nachází cca 85-90 % vlasů na naší hlavě. K narušení anagenní fáze dochází například působením chemoterapie či radioterapie v rámci léčby nádorových onemocnění.
2. Katagenní fáze – jde o přechodnou fázi, při které se vlasové folikuly začnou zmenšovat. Trvá 2–3 týdny.
3. Telogenní fáze – tato fáze se nazývá klidová, protože v tento okamžik se už s vlasem ani jeho folikulem neděje nic. Trvá 2–4 měsíce a na jejím konci vlas vypadne. V některých případech může dojít k tomu, že do telogenní fáze najednou dospěje nadměrné množství vlasů, které následně začnou ve velkém množství vypadávat. To se často děje u žen po porodu či po nástupu menopauzy, příčinou tohoto stavu ale může být i nadměrný stres, narušená činnost štítné žlázy či anemie. Masivní přechod vlasů do telogenní fáze ovšem může být i následek užívání některých léků (např. na vysoký tlak) či předávkování vitaminem A. A v neposlední řadě to této fáze zasahuje i stres.

Proč vlasy padají?

Velké procento případů nadměrné ztráty vlasů je podmíněno geneticky, příčin ale může být celá řada. Jak už jsme uvedli výše, patří sem třeba vedlejší účinky léků (kromě již zmíněné chemoterapie či některých léků na tlak to může být i třeba hormonální antikoncepce), dále onemocnění štítné žlázy, špatný stav výživy či vysoký úbytek hmotnosti. Zvláště u žen ovšem často bývají příčinou i nevhodné kadeřnické zásahy či špatně zvolená vlasová kosmetika. To ale stále zdaleka není všechno.

Muži: v hlavní roli DHT

Poměrně jednoznačné to z pohledu příčin bývá u mužů. Muži obecně trpí ztrátou vlasů častěji než ženy – 25 % z nich zaregistruje první výraznější padání vlasů již krátce po 21. roce věku a po padesátce již trpí jejich řídnutím 85 % mužské populace. V 95 % případů je přitom na vině tzv. androgenní alopecie neboli ztráta vlasů z hormonálních příčin.

Důvod, proč plešatění postihuje některé muže dříve (a více) než jiné, spočívá v genetice. Folikuly té méně šťastné části mužů jsou totiž z genetických příčin výrazně citlivé na látku jménem dihydrotestosteron (DHT), která v těle vzniká přeměnou z testosteronu. K průběhu této reakce je přitom zapotřebí přítomnost enzymu 5-α-reduktáza, který se nachází v mazových váčcích folikulů. Vzniklý DHT pak mj. způsobuje zmenšování vlasových folikulů, které časem vyústí v úplnou ztrátu vlasů v určitých oblastech – nejcitlivější na DHT jsou folikuly v oblasti čela, spánků a temene hlavy, kde ostatně k vypadávání dochází nejdříve.

Možnou cestou, jak tento proces zastavit, či alespoň zpomalit, je potlačení tvorby 5-α-reduktázy, bez níž nemůže přeměna testosteronu na DHT proběhnout. Tímto mechanismem působí například jeden z nejčastěji užívaných léků, finasterid, ale i některé doplňky stravy (např. kurkumin nebo granátové jablko). Úspěšnost léčby zde ovšem závisí na jejím včasném zahájení, ideálně hned při prvních příznacích nadměrného vypadávání vlasů.

Alarmující je přitom nedávné zjištění, že muži, u nichž proces plešatění započal před 30. rokem, jsou ve srovnání se svými vrstevníky v pozdějším věku mnohem více ohroženi inzulinovou rezistencí a diabetem 2. typu. I z tohoto důvodu proto není dobré brát plešatění na lehkou váhu.

Zajímavá je také skutečnost, že DHT, a tedy i enzym 5-α-reduktáza, se rovněž podílí na procesech vedoucích ke zbytnění prostaty. Ostatně i lék finasterid byl původně určen právě na zbytnění prostaty, a až když se v rámci jeho testování projevily „vedlejší účinky“ v podobě zmírnění plešatění, registroval ho jeho výrobce i k tomuto účelu. A podobně i přírodní látky, které fungují proti androgenní ztrátě vlasů, mají zároveň pozitivní vliv i na prostatu. (Zejména to platí pro kurkumin a granátové jablko.)

Hormonální příčiny u žen

Hormonální příčiny ovšem může mít i vypadávání vlasů u žen. Typické je to například v období menopauzy, kdy je ukončena produkce ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu, takže se začnou výrazněji projevovat účinky androgenů (mužských pohlavních hormonů), které jsou v menší míře produkovány i v ženském těle. Samotný estrogen navíc prodlužuje anagenní fázi vlasového cyklu, a ukončení jeho produkce proto způsobuje zkrácení doby růstu (a tudíž i života) vlasu. Vlasy zároveň v menopauze začnou být jemnější, protože dochází ke zmenšování vlasových folikulů, rostou pomaleji a snáze vypadávají.

Vypadávání vlasů je i jedním z typických projevů gynekologického onemocnění jménem syndrom polycystických ovarií (PCOS), při kterém vaječníky produkují nadbytek androgenů (mužských pohlavních hormonů).

Negativní vliv stresu

V případě obou pohlaví má výrazný negativní vliv na růst vlasů také stres. Důvodem je fakt, že stresový hormon kortizol způsobuje snížení aktivace kmenových buněk ve vlasových folikulech. Působí totiž na shluk buněk pod folikuly, který se nazývá dermální papila, a tyto buňky následně vytvářejí méně signálních molekul, jež kmenové buňky ve folikulech aktivují (jde o signální molekulu jménem Gas6). To má za následek prodloužení telogenní fáze, kdy po vypadnutí vlasu nedojde k aktivaci kmenových buněk, která je nutná k zahájení procesu nového růstu. Právě signální molekula Gas6, která aktivaci kmenových buněk způsobuje, by mohla být do budoucna vhodným kandidátem na lék pro podporu růstu vlasů, prozatím nám ale nezbývá, než se pokusit snížit množství stresových podnětů a zvýšit odolnost našeho těla vůči nim.

Aby byl náš výčet příčin vypadávání vlasů úplný, je ještě třeba zmínit chorobu jménem alopecia areata. Jde o nemoc, při které se na hlavě vytvářejí ohraničené lysinky, a která patří mezi autoimunitní onemocnění.

Postupy klasické medicíny

Klasická medicína využívá k léčení padání vlasů nejčastěji léky obsahující účinné látky finasterid, spironolakton a minoxidil. První dvě jmenované fungují na principu potlačení androgenové aktivity, minoxidil se pak aplikuje přímo na pokožku hlavy, v níž způsobí roztažení krevních kapilár, a tedy i lepší zásobení vlasových folikulů kyslíkem a živinami. Poměrně solidní výsledky v rámci studií má i laserová terapie.

V případě alopecia areata se někdy, podobně jako při léčbě jiných autoimunitních onemocnění, využívají léky zaměřené na inhibici enzymů Janus kináz.

Pomoc z přírody

Pokud jde o přírodní postupy, je třeba se kromě eliminace stresových podnětů zaměřit především na výživu, přičemž pomoci mohou i doplňky stravy s epigenetickými účinky.

Náš jídelníček musí v první řadě obsahovat všechny klíčové vitaminy, minerály a další živiny. Jakmile se totiž našemu tělu něčeho nedostává, preferuje v rámci zásobení touto živinou orgány klíčové pro přežití, což pokožka hlavy není. Z konkrétních potravin pozitivně působí na růst vlasů například ryby, vejce, dýňová semínka, zelený čaj, cibule či kokosový olej, vyhnout bychom se naopak měli přemíře jednoduchých cukrů, nasycených tuků a alkoholu.

Z doplňků stravy pak mohou pomoci zejména ty následující:

Kurkumin

Jde o top volbu v případě mužského androgenního plešatění – kurkumin totiž dokáže velice účinně potlačovat přeměnu testosteronu na DHT – 1 g extraktu z kurkumy má stejný potenciál inhibovat 5α-reduktázu jako 13 mg finasteridu, a přitom na rozdíl od tohoto léku nemá prakticky žádné negativní vedlejší účinky. Kurkumin je vhodné užívat v kombinaci s piperinem z černého pepře, který mnohonásobně zlepší jeho vstřebávání.

Kurkumin je zároveň užitečný i při autoimunitních onemocněních, proto je vhodný i při alopecia areata, a rovněž podporuje činnost štítné žlázy.

Omega-3

Jejich účinnost byla prokázána u žen: Po podávání omega-3 nenasycených mastných kyselin spolu s antioxidanty po dobu 6 měsíců došlo u sledovaných žen ke zvýšení hustoty vlasů a k výraznému poklesu množství vlasů nacházejících se v telogenní fázi.

EGCG

Epigalokatechin gallát je vhodný při mužském plešatění, protože potlačuje přeměnu testosteronu na DHT. Navíc celkově povzbuzuje růst vlasů, působí protizánětlivě a má další široké spektrum pozitivních vlivů, a proto může být přínosný i v případě dalších příčin nadměrné ztráty vlasů.

Granátové jablko

Jde o další účinný prostředek k omezení tvorby 5α-reduktázy, který má zároveň příznivý vliv i na zdraví prostaty.

Ginkgo biloba

Jde o jeden z nejlepších přírodních prostředků pro podporu prokrvení všech tkání těla (včetně pokožky hlavy) a prokázány jsou i jeho účinky na podporu růstu vlasů.

Genistein

Genistein je velice silný fytoestrogen (tj. rostlinná látka, která se v těle váže na stejné receptory jako ženské pohlavní hormony), a proto je vhodný prakticky při všech potížích souvisejících s menopauzou. A platí to i pro nadměrné padání vlasů v tomto období života.

Probiotika

Rovnováha v oblasti střevního mikrobiomu ovlivňuje zdraví prakticky celého těla a ovlivňuje i kvalitu a hustotu našich vlasů. Podávání probiotik proto i zde může být velice přínosné.

Například užívání bakterie Lactobacillus paracasei HY7015 vede ve vlasových folikulech ke zvýšené tvorbě důležitých růstových faktorů (IGF-1 a vaskulární endoteliární růstový faktor), což má za následek proliferaci (tj. množení) buněk v klíčových částech folikulů. To se následně může projevit zvýšeným růstem vlasů.

Vitaminy a minerály

Pro růst vlasů je zcela zásadní dostatečná hladina vitaminu D3. Ten se totiž uvnitř buněk váže na tzv. VDR receptory, čímž mj. v buněčném jádře aktivuje geny pro tvorbu bílkovin nezbytných pro proces růstu vlasů. Jeho deficit je rovněž typický i pro autoimunitní onemocnění, včetně alopecia areata.

Pro růst vlasů je nezbytný i zinek – i jeho podávání může mít pozitivní efekt nejen při mužském plešatění, ale i při alopecia areata.

Důležitý je i dostatečný příjem vitaminů skupiny B a železa. Často bývá doporučován i biotin, jeho vliv na růst vlasů však nebyl spolehlivě prokázán.