Ostropestřec mariánský

Sylimarin, Sylibum marianum

Ostropestřec mariánský je bodlák s řadou léčivých účinků. Tradičně se využívá zejména k podpoře funkce a léčbě jaterních problémů, má však i protinádorové účinky a působí pozitivně na imunitu, srdce a cévy, diabetes, sportovní výkonnost a podporu kojení.

Popis

Ostropestřec mariánský je druh bodláku dorůstající výšky 30-200 cm. Má typicky zpeřeně laločnaté listy s ostnatými okraji a mléčně bílými žilkami (odtud pravděpodobně pochází anglický název byliny milk thistle neboli mléčný bodlák) a velké květy červenofialové barvy. Plodem jsou lesklé, hnědě skvrnité nažky s bílým chmýřím. Ostropestřec pochází pravděpodobně ze Středomoří, postupně se ale rozšířil nejen téměř po celé Evropě, ale nalezen byl například i v Severní Americe, na Havaji, v Kolumbii, Austrálii a na Novém Zélandu. Ve fytoterapii se využívají nejčastěji plody sbírané těsně před zralostí a mleté na jemný prášek, méně též listy a kořen. Standardizovaný extrakt z ostropestřce se označuje jako sylimarin. (1-3)

Historie

V tradiční fytoterapii se ostropestřec využívá už od starověku, a to především k léčbě jaterních onemocnění. Zmínky o jeho využití jsou již ve staroegyptských textech, píše o něm i římský filosof a přírodovědec Plinius starší (23-79 n.l.). Jeho užití při jaterních potížích zmiňuje také anglický bylinář Nicolas Colpepper (1616-1654) či švýcarský lékař Albrecht von Jaller (1708-77). (1, 29)

Léčivé účinky

Hlavní účinnou složkou ostropestřce je sylimarin, což je ale ve skutečnosti komplex několika látek patřících zejména mezi flavonolignany a flavonoidy. Nejlépe prozkoumaný z nich je silibin, někdy též nazývaný jako silibinin. (3)

V tradiční fytoterapii se ostropestřec využívá především k léčbě jater, žlučníku, žaludku a látkové výměny, při virové hepatitidě a méně pak při gynekologických a plicních onemocněních. Jeho účinky jsou však poměrně rozsáhlé, protože mechanismů, kterými na organismus působí, je celá řada. Prokázáno bylo dokonce i jeho epigenetické působení – zvláště obsažený silibinin dokáže efektivně regulovat aktivitu řady důležitých genů (zejména díky ovlivnění metylace DNA a acetylace histonů), což se uplatňuje například v prevenci a léčbě nádorových onemocnění. Kromě toho má i silné antioxidační a protizánětlivé účinky. (2-4)

Játra

Ostropestřec je v oblasti fytoterapie spojován především s játry, přičemž výrazný pozitivní vliv na tento orgán je potvrzen i řadou vědeckých výzkumů. Velmi efektivně funguje například jako ochrana jater před působením toxických chemikálií – předpokládá se, že obsažený silibinin vytěsňuje toxiny, které se snaží vázat na játra (včetně alkoholu). Dokonce funguje i jako protijed při některých otravách, například při otravě mochomůrkou zelenou. Zároveň podporuje regeneraci jater, stabilizuje membrány jaterních buněk a chrání je před působením volných radikálů. (3, 5-8, 13)

Pozitivní efekt byl prokázán také při cirhóze jater, akutní i chronické hepatitidě neboli žloutence (a to včetně žloutenky typu C) a alkoholické hepatitidě a je možné jej preventivně užívat i spolu s léky, u nichž se předpokládá možný negativní účinek na játra. (3, 15)

Ostropestřec se také uplatňuje při problému, který se nazývá malá jaterní nedostatečnost nebo lidově „pomalá játra“. Jde o mírně zhoršenou funkci jater, která se projevuje například únavou, malátností, bolestí pod žebry, zácpou, nezdravým vzhledem kůže, popřípadě i alergiemi. (9)

Nádorová onemocnění

Díky svým účinkům na klíčové epigenetické reakce dokáže ostropestřec (zvláště pak v něm obsažený silibin) ovlivňovat některé procesy související se vznikem a rozvojem nádorových onemocnění. Ovlivňuje zejména buněčný cyklus, apoptózu (programovanou buněčnou smrt) a signální dráhy související s dělením buněk. Jeho účinnost byla prokázána například při rakovině prostaty, jater, slinivky a tlustého střeva a může také pomoci ke zmírnění negativních účinků léčby nádorových onemocnění. Nicméně studií na lidských dobrovolnících bylo zatím v této oblasti uskutečněno jen málo, převažují studie na zvířatech. Kvůli estrogennímu efektu se ovšem nedoporučuje při rakovině prsu a vaječníků. (4,16, 17, 33)

Diabetes

Některé studie ukázaly, že ostropestřec může být efektivní i u diabetu 2. typu. Pomáhá totiž zmírnit inzulinovou rezistenci, zlepšuje kontrolu hladiny glukózy v krvi a pomáhá předcházet vzniku komplikací, například diabetické nefropatii. (10, 24, 25)

Podpora kojení

V tradiční fytoterapii je někdy ostropestřec doporučován na podporu laktace a jeho účinnost v tomto směru potvrdily i některé výzkumy. Když například skupina kojících žen užívala 420 mg sylimarinu po dobu 63 dní, došlo u nich k navýšení tvorby mléka o 63 % oproti skupině užívající placebo. (18)

Alzheimerova a Parkinsonova choroba

V tradiční fytoterapii bývá někdy ostropestřec využíván k léčbě Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Studie na zvířatech skutečně ukázaly, že by mohl díky svému antioxidačnímu a protizánětlivému působení bránit poklesu kognitivních funkcí, a prokázána byla také jeho schopnost omezovat tvorbu tzv. amyloidních plaků, což jsou shluky bílkovin v mozku, jež jsou pro Alzheimerovu chorobu charakteristické. Klinické studie, které by tento efekt potvrdily i u lidí, však zatím chybějí. (19-22)

Akné

Pravděpodobně kombinace protizánětlivých a antioxidačních účinků ostropestřce stojí za jeho efektivitou v léčbě akné. V rámci studie, v níž dobrovolníci po 8 týdnů užívali 210 mg sylimarinu denně, u nich došlo k ústupu lézí akné v průměru o 53 %. (23)

Imunita

Ostropestřec má také významný imnunomodulační efekt. Ten se uplatňuje nejen při zhoršené imunitě, ale může působit pozitivně i při autoimunitních chorobách. (26, 27)

Sportovní výkonnost

Užívání ostropestřce může být užitečné zejména pro vytrvalostní sportovce. Zlepšuje totiž metabolismus glukózy, tuků a odbourávání laktátu (kyseliny mléčné). Výzkumy, při nichž byly pokusné krysy potravou motivovány ke zvedání postupně se zvyšující zátěže, zaznamenaly při přidání sylimarinu do stravy také nárůst silové výkonnosti spolu s hmotnostním úbytkem (bez ztráty svalové hmoty), což naznačuje, že by mohl být ostropestřec užitečný i při hubnutí. (28)

Srdce a cévy

Sylimarin má pozitivní vliv zejména na hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi. Ovlivňuje totiž metabolismus tuků, pomáhá snížit tvorbu cholesterolu v játrech i jeho vstřebávání z potravy ve střevech a zvyšuje rychlost přeměny cholesterolu na jiné sloučeniny. Laboratorní studie na zvířatech navíc ukázaly, že jeho podávání jedincům s vysokou hodnotou krevních lipidů zabránilo tvorbě aterosklerotických plátů v jejich cévách. Výzkum zkoumající skupinu mladých zdravých mužů rovněž u nich prokázal snížení sérového cholesterolu, zvýšení HDL cholesterolu spolu se zvýšením antioxidační kapacity krve po 60 dnech užívání. (30, 31)

Užívání a kontraindikace

Doporučená dávka je v případě extraktu standardizovaného na obsah 70 % silymarinu je 200 mg 2-3x denně. (3)

Některé složky ostropestřce jsou sice mírně toxické, studie na zvířatech ovšem neprokázaly žádné výraznější negativní účinky ani při dlouhodobém podávání vysokých dávek. Studie na více než 2 600 dobrovolnících pak ukázala velmi malý výskyt nežádoucích účinků, které byly navíc velmi mírného charakteru (většinou šlo o trávicí potíže). Do této studie byly zařazeny těhotné ženy – obecně se totiž má za to, že je ostropestřec v těhotenství a při kojení bezpečný, přesto je však při jeho užívání v tomto období (a také u malých dětí) na místě opatrnost. (11, 12)

Interakce s léky jsou spíše výjimečné, opatrnost je ale třeba například u antidiabetik, léků na řadění krve (Warfarin, Diazepamu, některých imunosupresiv, antibiotik a léků na hepatitidu C. V případě, že užíváte jakékoliv léky, je vždy vhodné konzultovat užívání ostropestřce s lékařem. (15)

Vhodné kombinace

Játra: ostropestřec + čekanka (2), ostropestřec + řepík (2), ostropestřec + kurkumin (34), ostropestřec + vitamin E (34), kvercetin (36)

Nádorová onemocnění: ostropestřec + kurkumin (33)

Žaludek: ostropestřec + benedikt (2)

Kojení: ostropestřec + benedikt

Sportovní výkonnost: ostropestřec + vitamin C (28)

Diabetes: ostropestřec + dřišťál osinatý (32), ostropestřec + boswellie (35), ostropestřec + kurkumin