Biohacking z pohledu epigenetiky: cesta k lepší verzi sebe sama

Nabourat se do systému a převzít nad ním kontrolu – o to se již dlouhá léta snaží počítačoví hackeři. Populární termín „biohacking“ pak v podstatě znamená to samé, namísto techniky jde ale o to, převzít kontrolu nad vlastním tělem a dostat z něj to nejlepší navzdory tomu, co nám příroda nadělili do vínku. Což je v podstatě to samé, o co se snaží epigenetika.

Ještě jednu věc má ovšem biohacking společnou s počítači: myšlenku, že když chceme po svém tělu lepší „výstupy“, tj. například lepší fyzickou a mentální výkonnost, pevnější zdraví či prostě jen lepší životní pocit, musíme mu poskytnout ty správné „vstupy“.

Tyto vstupy pak pocházejí především ze tří kategorií. Tu první tvoří změny, které lze zahrnout pod pojem „životní styl“. Sem patří například zdravá výživa včetně specifických nástrojů typu přerušovaného půstu, veganství či low carb stravování, spánková hygiena, pohyb, meditace, ovlivnění míry stresu, užívání doplňků stravy apod.

Zde je přitom průsečík s epigenetikou naprosto jednoznačný, protože všechny vyjmenované oblasti zároveň patří mezi hlavní epigenetické faktory – tj. vlivy, které při dlouhodobém působení dokáží měnit aktivitu genů v naší DNA. Nejde tedy o genové inženýrství ve smyslu změny genetické informace, ale pouze o snahu efektivně pracovat s tím, co nám příroda nadělila – tedy „povypínat“ geny, které například zvyšují riziko vážných onemocnění, a naopak „pozapínat“ ty, které potřebujeme ke svému správnému fungování. A toho všeho je přitom opravdu možné docílit i pouhou úpravou životního stylu.

Implantát do mozku? Děkuji, nechci…

Součástí biohackingu jsou ovšem i technologie. Jakousi extrémní formu představují různé implantáty, které mají za úkol buď monitoring tělesných funkcí a stavu těla, nebo dokonce přímo jeho vylepšení. Mohou to být například implantované mikročipy, které umožňují vstup do budov nebo nahrazují platební kartu, existují už ale i technologie, které fungování těla vylepšují: například bionické oční čočky, které umožňují přibližovat a oddalovat pomocí mrkání nebo vidět v noci, zařízení umožňující ovládání přístrojů pomocí myšlenek a mnohé další ještě nedávno nepředstavitelné technologie.

Tyto „vychytávky“ jsou však většinovou populací vnímány hodně kontroverzně – nechat si implantovat čip do mozku je přeci jen pro většinu lidí už dost za hranou. Velkým tempem se proto zároveň vyvíjejí i  oblasti tzv. nositelných technologií, kam patří jak různé „chytré“ hodinky a další elektronika monitorující náš životní styl i tělesné funkce, ale i mnohem jednodušší pomůcky schopné ovlivňovat vybrané aspekty fungování těla. Některé z nich přitom také souvisejí s epigenetickou – třeba ty, které využívají působení světla na organismus, nebo přístroje ovlivňující mozkové vlny, a tím i například kvalitu spánku či míru stresu.

I řada z těchto technologií má ovšem svoje úskalí – nejen, že jsou všechny tyto pomůcky samy o sobě obrovský byznys, ale mnoho z nich také hrozí zásadním narušením soukromí. Informace z přístrojů opatřených monitorem mohou být zneužitelné například k přesnějšímu zacílení reklamy – když třeba jdete běhat, může vám telefon po doběhu doporučit třeba konkrétní nápoj k doplnění energie a urychlení regenerace. Pořád ale platí, že nám ponechávají větší prostor pro svobodné rozhodnutí – když například nechceme, aby mohl někdo sledovat naši polohu, můžeme nechat mobil či hodinky doma, což s implantátem možné není.

Poslední oblastí, která často bývá pod biohacking zahrnována, je přímo genetické inženýrství. Sem patří například metoda CRISPR přezdívaná jako „genetické nůžky“, která umožňuje přímo modifikaci genetické informace „vystřižením“ její části. Tato metoda má veliký potenciál například při léčbě závažných dědičných onemocnění, zároveň s sebou ale nese i spoustu etických otázek. S epigenetikou už ale nemá společného nic – ta totiž zkoumá výhradně změny v aktivitě genů, nikoliv v jejich výskytu či pořadí v DNA.

Jak zapnout ty správné geny

Pojďme se ale nyní podívat na některá obvyklá doporučení biohackingu, která spadají převážně do oblasti životního stylu, a povědět si, jakým způsobem mohou ovlivnit epigenetické procesy v našem těle.

Přerušovaný půst

Přerušovaný půst je stravovací systém, který omezuje příjem potravy do určitých časových období – může to být například systém 16-8, kdy v každém dni konzumujeme jídlo pouze v 8hodinovém časovém okně, nebo systém 5-2, kdy dva dny v týdnu výrazně redukujeme celkový kalorický příjem (na 500-600 kcal/den.

Pozitivních epigenetických účinků přerušovaného půstu je přitom celá řada: zvyšuje například aktivitu genů pro tvorbu sirtuinů, což jsou enzymy zpomalující stárnutí, dále snižuje míru zánětlivých procesů a zlepšuje rovnováhu střevního mikrobiomu, výkonnost mozku či citlivost tkání na inzulin.

Více o přerušovaném půstu zde »

Pravidelný pohyb

Pohyb má celou řadu pozitivních účinků na epigenetické procesy v těle: Pozitivně například ovlivňuje míru metylace genů, což je epigenetická reakce úzce související s rychlostí stárnutí či rizikem vzniku řady závažných onemocnění. Díky ovlivnění produkce tzv. faktoru BDNF také zlepšuje mentální výkonnost, snižuje aktivitu genů řídících produkci zánětlivých cytokinů a epigenetickou cestou zvyšuje také tvorbu enzymu AMPK, který pomůže například při hubnutí, růstu sportovní výkonnosti či při cukrovce.

Více o tom, jak a proč začít s pohybem, čtěte zde »

Otužování

Pravidelné otužování s sebou nese celou řadu pozitivních změn, z nichž většina má epigenetické pozadí: zlepšuje funkci imunitních buněk (zejména T-lymfocytů), podporuje množení a funkci mitochondrií v tzv. hnědé tukové tkáni, což je prospěšné například při hubnutí, pomáhá zmírnit deprese i regulovat hladinu cukru v krvi a zvyšuje také aktivitu genu pro tvorbu mitochondrií ve svalech, což může zlepšit výkonnost ve vytrvalostních sportech.

A není ani třeba hned skákat do díry v ledu. Pokud chcete ve svém životním stylu udělat jednu jedinou změnu, která vás nebude stát moc času ani úsilí, tak jednoduše zahajte každý den pár minutami pod chladnou sprchou.

Světelná hygiena

Velmi oblíbenou pomůckou vyznavačů biohackingu jsou brýle filtrující modré světlo – měly by zlepšit spánek, ochránit sítnici, zmírnit suchost a pálení očí a zlepšit mentální výkonnost. Ve skutečnosti ale neexistují žádné studie, které by tyto účinky spolehlivě potvrdily, naopak výsledky těch, které proběhly, přinesly vesměs jen velmi chabé důkazy.

Ne, že by kvalita světla dopadající do našich očí nebyla důležitá, právě naopak. Světlo je ostatně i důležitým epigenetickým faktorem, protože ovlivňuje aktivitu genů, které regulují tzv. cirkadiánní rytmy. A právě jejich narušení může mít závažné dopady na naše zdraví. Problém je ale v tom, že i onu démonizovanou modrou složku světla pro své správné fungování potřebujeme.

Vyhýbat se modrému světlu má určitě smysl v posledních hodinách před ulehnutím, protože právě tato barva nejvíce tlumí produkci melatoninu – hormonu s tlumicí funkcí, který nám umožňuje usnout a dostatečně zregenerovat. Jenže přes den je naopak produkce melatoninu právě pro jeho tlumivé účinky nežádoucí, protože nám znemožňuje být svěží a výkonní. Lepší volbou je tedy přes den, a zvláště pak v ranních a dopoledních hodinách využívat dostatečně jasné světlo, které se svým spektrálním složením co nejvíce podobá slunečnímu záření, a to včetně podílu modré složky. Teprve navečer je pak třeba působení modrého světla omezovat.

Více informací zde »

Dostatek spánku

Naopak toto doporučení biohackingu je výzkumy z oblasti epigenetiky potvrzeno naprosto jednoznačně. Nedostatek spánku totiž v oblasti naší DNA způsobuje řadu negativních epigenetických změn, které se projeví nejen narušením mentální výkonnosti, ale i zvýšeným rizikem mnoha onemocnění.

Tipy pro snazší usínání najdete zde »

Doplňky stravy

Na jednu stranu je pravda, že i doplňky stravy představují obrovský byznys, zároveň ale platí, že účinnost mnohých z nich byla opakovaně potvrzena obrovskou spoustou výzkumů. Postupně se ukazuje, že velká část běžně používaných léčivých bylin má pozitivní epigenetické účinky, a to samé platí i o látkách, které se běžně vyskytují v potravě a v doplňcích stravy jsou obsaženy v koncentrované formě. Rozsáhlými epigenetickými účinky vynikají například polyfenoly obsažené v mnoha rostlinných potravinách, karotenoidy, ale i třeba mnohé vitaminy a minerály.

Správně vybrat vhodné doplňky stravy ale není úplně jednoduché. Ne všechny jsou vhodné pro každého, a pokud člověk užívá určité léky, mohou pro něj být některé doplňky stravy dokonce nebezpečné.

Velký přehled bylin a živin s epigenetickým působením včetně kontraindikací a tipů na vhodné kombinace najdete v sekci O výživě »

Meditace a jóga

Prokazatelný pozitivní efekt na epigenetické procesy má i pravidelná meditace nebo cvičení jógy či jiných podobných energetických systémů. Jedním z příznivých účinků těchto aktivit je výrazné snížení míry stresu, který je z epigenetického pohledu činitelem jednoznačně negativním. Nejen že snižuje celkovou životní pohodu, ale také zvyšuje riziko vzniku řady závažných onemocnění. Meditace i jóga ovšem prokazatelně ovlivňují i míru epigenetických změn, které souvisejí se stárnutím, a také pomáhají snížit krevní tlak či průběh zánětlivých procesů v těle. Více zde »