Borelióza: jak zmírnit příznaky přírodní cestou

Na počátku bylo klíště. Anebo jiný hmyz, těžko říct. Možná se pak na pokožce objevil charakteristický flek, anebo taky ne. Možná vám pak lékař na základě krevních testů diagnostikoval Lymeskou boreliózu a naordinoval antibiotika, možná ne. Každopádně teď ji máte – chronickou. A nikdo neví, co s tím.

Lymeská borelióza patří mezi nemoci přenášené převážně klíšťaty. Její nejčastější původce na Americkém kontinentě, bakterie Borrelia burgdorferi, byl objeven v roce 1982, její příznaky, včetně spojitosti s přenosem klíšťaty, však byly popsány již koncem 19. století. V Evropě jsou pak nejčastějšími původce bakterie Borrelia garinii a Borrelia afzelii. V Česku se každoročně nakazí cca 4 000 osob.

Projevy a komplikace lymské boreliózy

Bakterie způsobující boreliózu patří mezi spirochety – mikroby s dlouhým spirálovitým tvarem, jejichž povrchové bílkoviny se neustále mění, a imunitní systém má tak problém s jejich rozpoznáváním. Navíc jsou chráněny ochranným biofilmem. Šance, že by se tak tělo s infekcí vypořádalo samo, je tak velmi nízká a obvykle je nezbytná léčba antibiotiky. Reakce imunitního systému je ovšem u různých osob odlišná a závisí na jejich konkrétním genetickém nastavení.

Zásadní problém ovšem představuje diagnóza. Typické projevy akutní fáze, tj. vytvoření červeného fleku s bílým středem okolo místa kousnutí, popřípadě i horečka a únava, se objeví jen o části osob. Asi 40 % napadených tyto příznaky nemá a nemoc u nich rovnou přechází do druhé fáze. Ta propuká cca za 12 týdnů od přisátí klíštěte a typické jsou pro ni zejména bolesti a otoky kloubů, bolesti svalů, vyskytnout se ale může i obrna nervů či zánět srdečního svalu.

Výše zmíněné obtíže obvykle odezní nejpozději do tří měsíců, aby se s odstupem měsíců až let objevila fáze třetí. Při ní nejčastěji dochází k zánětlivému postižení kůže, kloubů, mozku a míchy, srdce a očí.

Když se léčba nepodaří

Ke kompletnímu vyléčení ale občas nedojde ani v případě, že je antibiotická léčba zahájena včas. Nezřídka se stává, že i po jejím skončení si lidé stěžují na příznaky, jako je „mozková mlha“ a různé jiné kognitivní problémy, bolesti kloubů a svalů, únavu apod. Jejich krevní testy jsou však již v tomto okamžiku v pořádku. Odborně se tento stav označuje zkratkou PTLD (Post Treatment Lyme Disease) anebo se mu říká „chronická borelióza“. Počet osob, které postihuje, je přitom velmi vysoký: 10-20 % z těch, kteří se s boreliózou léčí. Větší riziko jeho vzniku přitom mají lidé, kteří boreliózu prodělají opakovaně.

Proč vlastně v některých případech k vyléčení boreliózy nedochází? Příčin může být několik:

• Neschopnost některých antibiotik narušit ochranný biofilm bakterií.
• Fakt, že bakterie jsou schopny vyvolávat záněty, i když jsou již mrtvé.
• Nedávné výzkumu ukázaly, že i fragmenty bakterií dokáží v mozku stimulovat silnější imunitní odpověď něž živé bakterie.

Nutno říci, že řadu příznaků chronické boreliózy mohou vyvolávat i živé bakterie. Spirochety jsou totiž obecně velmi malé, a tudíž snadno pronikají nejen například do kloubů, ale jsou schopny překonat i hematoencefalickou bariéru a dostat se tak i do mozkové tkáně. Velice často však následné obtíže vyvolávají právě mrtvé fragmenty bakterií, což ostatně důvodem, proč v těchto případech nemá efekt opakované užívání antibiotik

Bakterie, která mění geny

Podle nedávných zjištění má navíc chronická borelióza výrazné epigenetické pozadí. V genomu postižených osob vědci objevili celkem 35 genů, které jsou nadměrně exprimovány (tj. jejich aktivita je výrazně vyšší, než by měla být). Většina těchto genů přitom podporuje zánětlivé procesy v těle. Lidé s chronickou boreliózou tak mají například v těle vyšší hladiny některých zánětlivých cytokinů (například IL-1ß a IL-8).

Některé ze zmíněných genů navíc souvisí i třeba s epilepsií, což by mohlo vysvětlit, proč borelióza vyvolává neurologické příznaky.

Tvorba krevních sraženin

Další cesta, kterou infekce boreliózy pravděpodobně vytváří některé chronické příznaky, je tvorba krevních sraženin neboli hyperkoagulace. Ta je ostatně častou komplikací řady virových a bakteriálních infekcí (typická je například i pro virus COVID-19). V jedné studii například vědci odhalili markery nízkoúrovňové koagulace u 80 % pacientů s boreliózou. Další studie pak u 67 % nakažených prokázala výrazně vyšší krevní koncentraci fibrinogenu  – bílkoviny, z níž vzniká fibrin, který následně vytváří krevní sraženiny. To výrazně zhoršuje průchodnost drobných krevních kapilár a způsobuje zhoršení okysličení tkání.

Vliv na hormonální systém a střevní mikrobiom

Infekce boreliózy může také negativně ovlivňovat činnost některých žláz s vnitřní sekrecí. Často tak například dochází ke snížení funkce štítné žlázy, což se mj. projevuje zvýšenou únavou a zhoršenou imunitou. Bílkoviny bakterií Borrelia jsou totiž svými antigenními vlastnostmi velice podobné některým bílkovinám souvisejících s činností štítné žlázy, což může vyvolat autoimunitní zánět tohoto orgánu.

Pro boreliózu je také často typické vyčerpání nadledvin, což má zase za následek sníženou produkci kortikosteroidů, a tedy i nižší odolnost vůči zánětlivým procesům. U žen se pak může objevit i snížená produkce estrogenu, takže se u nich někdy vyskytují příznaky připomínající menopauzu (například návaly horka).

Příznaky chronické boreliózy jsou navíc velmi podobné těm, které pociťují pacienti s výrazně narušeným střevním mikrobiomem, což vedlo vědce k myšlence, že by mohla borelióza mj. způsobovat i narušení rovnováhy střevního mikrobiomu. A výzkumy tuto domněnku skutečně potvrdily. Změna složení střevních bakterií je dokonce natolik charakteristická, že by do budoucna mohla být využita k diagnostice boreliózy.

Co může pomoci?

Hlavním problémem při chronické borelióze je vysoká míra zánětlivých procesů, proto je důležité se zaměřit na jejich potlačení. Pomoci může i zaměření se na redukci krevních sraženin.

Velmi důležitá je úprava stravy, zejména pak výrazné omezení prozánětlivých potravin (jednoduché cukry, bílá mouka, potravní aditiva, živočišné tuky, sójový a kukuřičný olej…), a naopak přidání těch protizánětlivých, jako je ovoce a zelenina, kvalitní zelený čaj, olivový olej, přirozené zdroje omega-3 nenasycených mastných kyselin, fermentované potraviny atd. Klíčová by měla být i podpora rovnováhy střevního mikrobiomu, zejména formou dostatečné konzumace rozpustné i nerozpustné vlákniny a fermentovaných potravin.

Důležité je i zaměřit se na spánkovou hygienu. Spánková deprivace totiž podporuje průběh zánětlivých procesů, a přitom právě u pacientů s boreliózou bývá spánek často narušen.

Výraznou pomoc pak mohou představovat některé živiny a byliny užívané formou doplňků stravy.

Křídlatka japonská (resveratrol)

Bylina pocházející se severovýchodu Asie vykazuje vysokou antibakteriální aktivitu vůči původcům boreliózy. Navíc působí i silně protizánětlivě. Jedním z důvodů je pravděpodobně i vysoký obsah resveratrolu (křídlatka se ostatně často využívá jako základ pro výrobu doplňků stravy s resveratrolem). Právě resveratrol má totiž silný protizánětlivý a také neuroprotektivní efekt (tj. chrání nervové buňky před poškozením), mohl by být užitečný i proti kardiovaskulárním příznakům boreliózy a byla u něj také prokázána aktivita proti spirochétám.

Šišák bajkalský

I tato rostlina, oblíbená zejména v rámci tradiční čínské medicíny, působí proti bakteriím Borrelia a má silný protizánětlivý a neuroprotektivní efekt. Jeho velkou výhodou je, že narušuje ochranný biofilm, který přispívá k rezistenci bakterií vůči antibiotické léčbě. Je proto velice vhodné jej při léčbě boreliózy kombinovat s antibiotiky. V rámci chronické boreliózy je velmi vhodný zejména při výskytu neurologických příznaků, může však zmírnit i záněty v oblasti kloubů.

Nattokináza

Enzym, který je přirozeně obsažen v japonském sójovém pokrmu natto vyniká svou schopností rozpouštět krevní sraženiny. Proto může být efektivní v boji proti hyperkoagulaci u pacientů s boreliózou. Zároveň ale může pomoci narušit biofilm chránící bakterie proti imunitnímu systému a antibiotické léčbě (podobně působí i enzym serrapeptáza, jehož prodej však momentálně není v ČR povolen). I zde je tedy vhodné užívání spolu s antibiotiky.

Kryptolepis

Rostlina původem ze Západní Afriky (lat. Cryptolepis sanquinolenta) je v tamní přírodní medicíně využívána například při malárii nebo tuberkulóze, některé studie ovšem potvrdily i silný efekt proti původcům boreliózy.

Kočičí dráp

Další často užívaná bylina při léčení boreliózy (lat. Unicaria tomentosa). Má protizánětlivý a neuroprotektivní efekt, a některé studie potvrdily i antibakteriální působení vůči původci boreliózy. Podporuje také opravy DNA.

Vitamin D3

Některé výzkumy naznačují, že by borelióza mohla způsobovat jakousi „rezistenci vůči vitaminu D3“. Konkrétně jde o to, že by infekce mohla blokovat interakci mezi vitaminem D3 a příslušnými buněčnými receptory, a proto by mohli infikovaní lidé potřebovat pro zajištění optimálních procesů v těle výrazně více této esenciální živiny. Její nedostatek by pak mohl přispívat k rozvoji některých potíží souvisejících s boreliózou, typicky třeba ke vzniku kloubních zánětů. Pro potvrzení je však zapotřebí ještě dalších výzkumů.

Hořčík

Hořčík je další živinou, jejíž hladiny bývají u pacientů s boreliózou sníženy, což může rovněž přispívat ke vzniku celé řady potíží. Proto je vhodné jeho doplňování.

Jód

Tento minerál pomáhá narušit ochranný biofilm bakterií Borrelia. V průběhu léčby je proto důležité zařazovat do jídelníčku dostatek jeho zdrojů.

Ginkgo biloba

Tato rostlina sice nepůsobí proti původci boreliózy, dokáže však výrazně podporovat prokrvení tkání včetně mozku a má i neuroprotektivní efekt, a je proto efektivní zejména při neurologických příznacích chronické boreliózy.

Kurkumin

Díky svým silným protizánětlivým účinkům může snížit zánět a bolestivost kloubů při chronické borelióze. Může také pomoci potlačit zánětlivé procesy v mozku, a odstranit tak „mozkovou mlhu“, snížit výskyt srdečních arytmií a potlačit zánět štítné žlázy. Neměl by ale být užíván v průběhu akutní fáze boreliózy, protože může snížit efektivitu imunitní reakce organismu.

EGCG

Stejně jako výše zmíněný resveratrol patří i epigalokatechin galát ze zeleného čaje mezi tzv. aktivátory sirtuinů, což jsou enzymy podporující funkci mitochondrií. Mj. může pomoci snížit zánět v oblasti mozku a míchy.

Omega-3

Jejich užívání přispívá ke zlepšení kognitivních funkcí při chronické borelióze.

Astaxantin

Tento karotenoid, který se přirozeně vyskytuje například v mase lososů či krevet, sice nemá přímý antibakteriální účinek proti původci boreliózy, vyniká ale svým protizánětlivým a neuroprotektivním působením, a navíc je schopen překonat hematoencefalickou bariéru a působit přímo v mozkové tkáni. Proto může být efektivní při neurologických následcích boreliózy.

Probiotika

Vzhledem k negativnímu vlivu nemoci na rovnováhu střevního mikrobiomu může být při borelióze efektivní i užívání probiotik.