Rozmarýn lékařský

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)

Popis

Jde o stále zelený keř, který volně roste zejména v oblasti Středomoří, zejména v suchých areálech poblíž mořského pobřeží, ale i v subhimalájských oblastech. Jeho latinské jméno Rosmarinus, z nějž je odvozen i český název, v překladu znamená „růže z moře“. Uměle se pak pěstuje v mnoha částech světa, od řady evropských zemí, přes Střední Ameriku (hlavně Mexiko), Venezuelu až po Filipíny. Lze jej pěstovat i v našich podmínkách, protože však nesnáší tuhé mrazy, je rostlinu třeba na zimu chránit obalením nebo přemístit např. do skleníku.

Dorůstá výšky až 2 m, větve jsou hustě pokryté úzkými přisedlými listy, které jsou svrchu lesklé a tmavě zelené, zespodu pak mají šedavou barvu. Kvete drobnými kvítky modré či fialové barvy, plodem jsou hnědavé tvrdky. (20, 21)

Účinné látky

K léčbě se využívá list, a to jak k přípravě nálevu, tak i výrobě extraktu nebo olejů. Vyznačuje se především vysokým obsahem flavonoidů s antioxidačními účinky, najdeme tu i třísloviny, organické kyseliny, triterpeny, hořčiny či látky s fytoncidními účinky (tj. schopné ničit bakterie). Z pohledu zdravotních účinků jsou nejdůležitějšími látkami karnosol, rosmanol, kyselina karnosolová, rozmarýnová či ursolová a cineol. (20, 21)

Historie

Rozmarýn je tradiční rostlinou používanou již od starověku jako koření, ale i k léčivým a magickým účelům. Je spojována s láskou, svatbou, ale i narozeními smrtí. V Anglii a Německu je rovněž považována za symbol vzpomínky a v minulosti se rovněž vkládala do kolébky novorozenců kvůli ochraně před zlými silami. (20)

V kuchyni se rovněž používá od starověku, a to jak samostatně (především při úpravách masa), ale i jako součást směsí – asi nejznámější z nich je tzv. provensálské koření.

Léčivé účinky

V tradiční fytoterapii se rozmarýn používá jako celkové tonikum, dále na podporu trávení (zlepšuje tvorbu trávicích enzymů a tvorbu žluči), odstranění nadýmání, ke zvýšení psychické a fyzické kondice, podporu plodnosti (zlepšuje prokrvení malé pánve), léčbě artritidy a zmírnění bolestí kloubů. (21) Řadu z těchto účinků potvrdily i vědecké výzkumy. Do pozornosti vědců se přitom rozmarýn dostal zejména díky svému epigenetickému působení. Některé ze sloučenin v něm obsažených (karnosol, kyselina karonosolová, kyselina ursolová, kyselina rozmarýnová) totiž dokáží ovlivnit, které z našich genetických dispozic v oblasti zdraví se skutečně projeví a které nikoliv.

Paměť a soustředění

Rozmarýn patří mezi tradiční byliny, které prokazatelně působí na zlepšení mozkových funkcí a prevenci demence. (30) Jeho pozitivní vliv na kognitivní schopnosti, zejména na paměť a koncentraci, je dokonce tak výrazný, že byl dokonce zaznamenán i u osob, které pouze vdechovaly rozmarýnové aroma v rámci aromaterapie. Příznivý vliv na fungování mozku má totiž na svědomí látka jménem cineol, která je obsažena v rozmarýnovém esenciálním oleji, a právě zvýšení její koncentrace v krevní plasmě bylo zaznamenána i u osob, které pouze vdechovaly rozmarýnovou esenci. (37)

Zvláště výrazný je přitom vliv na paměť. Studie provedená na dobrovolnících z řad univerzitních studentů například prokázala, že užívání rozmarýnového extraktu vedlo ke zlepšení testů retrospektivní paměti (tj. zaměřené na minulost) o 14 % ve srovnání s placebem. (43)

Tajemství mimořádného účinku rozmarýnu na mozkové funkce se pravděpodobně skrývá v jeho schopnosti podporovat tvorbu látky označované zkratkou BDNF (brain-derived neurotrophy factor). Jde o bílkovinu fungující jako tzv. růstový faktor, jež má vliv především na nervové buňky – podporuje jejich množení, růst i diferenciaci, a také zvyšuje pravděpodobnost přežití těch stávajících. BDNF rovněž podporuje tvorbu synapsí, tj. nových nervových spojů, což je proces, který se v mozku odehrává i v okamžiku, kdy se učíme novým znalostem a dovednostim. Nedostatek BDNF je navíc typický i pro Alzeimerovu chorobu. V jedné studii přitom 6týdenní podávání rozmarýnu zlepšilo u sledovaných osob produkci faktoru BDNF o 27 %. (47)

Alzheimerova a parkinsonova choroba

Kyselina karneolová chrání nervové buňky části mozku jménem hippokampus před poškozením vedoucí k buněčné smrti, a také aktivuje antioxidační enzym phase 2, což je důležité v prevenci a zpomalení průběhu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. (15, 16) Výzkumy rovněž ukázaly, že brání vzniku tzv. amyloidních plaků v mozku, které jsou charakteristickým projevem Alzheimerovy choroby. (17) Studie japonských vědců navíc naznačila, že pravidelné užívání rozmarýnového extraktu může pomoci i jedincům s rozvinutými příznaky Alzheimerovy nemoci, zejména pak s kognitivními dysfunkcemi souvisejícími s existencí amyloidních plaků – tedy zejména s poruchami paměti. V pokusech na krysách, jimž vědci uměle způsobili vznik Alzheimerovy choroby, došlo k výraznému zlepšení výsledků v paměťových testech již po několika dávkách. (26)

Nádorová onemocnění

Velice slibně vypadají výzkumy týkající se protirakovinného účinky rozmarýnového extraktu, zejména pak v něm obsaženého karnosolu a kyseliny karnosolové. Ty totiž pomocí epigenetického působení omezují tzv. proliferaci (tj. nekontrolované rychlé množení, typické právě pro rakovinné buňky) a podporují expresi (tedy přepis) genu GCNT3, který působí proti vzniku nádorů. (1)

Vědecké studie potvrdily účinnost rozmarýnového extraktu v prevenci a léčbě rakoviny střeva a slinivky břišní (1), prsu (3), plic a jater (4), kůže, prostaty a také leukémie (7).

Protizánětlivé působení

Důležité je i protizánětlivé působení karnosolu a kyseliny karnosolové, které rovněž probíhá na epigenetickém principu. Právě zánětlivé procesy se totiž podílejí na vzniku řady potíží a onemocnění, ať už jde o zhoubné nádory, srdečně cévní onemocnění, diabetes, ale třeba i psychické problémy.

Karnosol a kyselina karnosolová blokují například vazbu transaktivátoru NF-kB (5) a také potlačují aktivitu genu pro tvorbu a aktivaci cyklooxygenázy COX2, která podporuje tvorbu zánětlivých prostaglandinů. Výhodou působení karnosolu a kyseliny karnosolové přitom je, že sice potlačí produkci COX2, ale zároveň nijak neovlivní tvorbu další z rodiny cyklooxygenáz, COX1. Protizánětlivé léky typu aspirinu tohle neumějí, což vede například k podráždění žaludku. (12, 13) Rozmarýnový extrakt navíc působí protizánětlivě i díky potlačení produkce oxidu dusnatého. (8) Karnosol a kyselina karnosolová jsou navíc účinnější, pokud působí současně, takže použití rozmarýnového extraktu je lepší volba než léčba pomocí jednotlivých sloučenin. (1)

Oxidativní stres

Rozmarýn patří mezi velice silné antioxidanty, které chrání tělesné tkáně a buňky před škodlivým působením volných radikálů. (2) Působí především proti peroxidovým a kyslíkovým radikálům, brání peroxidaci lipidů, která je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. (9) Chrání také buněčné membrány před oxidativním poškozením. (14) Až 90 % antioxidačního efektu rozmarýnového extraktu přitom obstarává karnosol a kyselina karnosolová.

Imunita, antimikrobiální a protiplísňové působení

Rozmarýn stimuluje buňky sleziny, což je orgán, v němž kromě červených krvinek vzniká i řada buněk a látek nezbytných pro naši imunitu. V pokusech na myších například přidávání rozmarýnového extraktu do stravy způsobilo výrazné zvýšení tvorby protilátek IgM a IgG. (42)

Rozmarýn se vyznačuje také výrazným antimykotickým působením, tedy schopností ničit plísně a kvasinky. Výrazný úspěch byl zaznamenán například u léčby osob s kvasinkovou infekcí Candida albicans. Ta se často vyskytuje v ústní dutině pacientů s nádorovými onemocněními, nebo těch, kteří užívají širokospektrální antibiotika či kortikoidy, a je velmi odolná vůči klasickým lékům.

Rozmarýn vykazuje také antibakteriální působení, které zabírá i na bakterie odolné vůči klasické léčbě antibiotiky. (20, 53, 54) Prokázán byl i efekt proti některým virům – například proti virů HSV-1 (původce oparu na rtu) a HSV-2, který způsobuje genitální opary. (55, 58) Některé výzkumy dokonce naznačily, že by rozmarýn mohl mít inhibiční efekt na virus HIV. (59)

Artritida

Klíčovou látku při vzniku revmatoidní artritidy představují prostaglandiny, zejména prostaglandin E2 (PGE2), které v kloubech spouštějí zánětlivé procesy. PGE2 vzniká v lidském těle z kyseliny arachidonové pomocí enzymu mPGES-1 (mikrozomální prostaglandin E syntáza). Karnosol a kyselina karnosolová přitom velice efektivně potlačují aktivitu tohoto enzymu a tím brání vzniku zánětlivých prostaglandinů, přičemž tyto procesy probíhají především díky epigenetickému působení zmíněných látek. Aktivitu mPGES-1, i když v menší míře potlačuje i další látka obsažená v rozmarýnu, kyselina ursolová. (40)

Důležitým aspektem v prevenci a léčbě revmatoidní artritidy je i antioxidační působení složek rozmarýnového extraktu, zejména pak jeho schopnost ničit volné radikály kyslíku a superoxidové radikály. Ty totiž za určitých okolností (např. právě u osob s náchylností k revmatoidní artritidě) intenzivně poškozují molekuly kolagenu a další struktury kloubů a způsobují denaturaci imunitních buněk. (18)

Alergie a astma

Rozmarýn je velice účinnou substancí při léčbě alergií, zejména pak alergické rýmy. Alergie je v podstatě nepřiměřená reakci imunitního systému na určitý podnět v podobě alergenu (pylové zrno, roztoč apod.). Když se sliznice dýchacích cest dostane do kontaktu s alergenem, dojde v ní k aktivaci a rychlému množení (tzv. proliferaci) imunitních buněk, zejména T-lymfocytů, neutrofilů či eozinofilů. Tyto buňky pak spolu s tzv. žírnými buňkami produkují látku jménem histamin, která způsobuje vznik alergických projevů, jako je otok, zánět, tvorba tekutin (rýma, slzení), podráždění apod. Léky používané při alergiích, tzv. antihistaminika přitom mají jeden základní nedostatek: Brání sice uvolňování histaminu nebo blokují histaminové receptory, takže potlačují alergické projevy, ale nijak neovlivňují vlastní příčinu alergie, tedy aktivaci imunitních buněk. (31)

Naproti tomu rozmarýn, konkrétně v něm obsažená kyselina rozmarýnová zmírňuje alergické projevy tím, že působí přímo na aktivované imunitní buňky, zejména na T-lymfocyty a způsobuje jejich apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt. Inhibuje totiž interleukin IL-2, který má právě aktivaci T-lymfocytů za úkol. (32, 33) To je velice důležité, protože podle některých vědeckých teorií mohou imunitní buňky aktivované vlivem alergické reakce způsobovat oxidativní poškození tkání, a dokonce zvyšovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. (35) Důležitý je navíc fakt, že kyselina rozmarýnová způsobuje smrt pouze u aktivovaných imunitních buněk – ty neaktivované ponechává bez povšimnutí, takže nijak neomezuje schopnost organismu účinně se bránit například infekcím. (35)

V jedné japonské studii (10) například došlo u pacientů po 21 dnech užívání rozmarýnového extraktu k výraznému ústupu většiny alergických příznaků, zejména pak rýmy, slzení a pálení očí.

Prokázán byl i ústup zánětlivých reakcí při alergické reakci na prachové roztoče a také úleva při astmatu (25). Při pokusech na myších bylo například prokázáno, že denní dávka 1,5 mg rozmarýnového extraktu dokáže zabránit vzniku alergického astmatu při styku s roztoči. (34) Důležitou roli hraje i jeho schopnost uvolňovat svaly dýchací trubice, jehož křečovité stažení je pro astma charakteristické. (36)

Ochrana jater

Ochrana jater proti působení toxických látek patří mezi nejznámější účinky rozmarýnu v tradiční přírodní medicíně. Tyto schopnosti přitom potvrdily i moderní vědecké výzkumy. (20) Prokázána byla ochrana proti zánětlivým procesům a nekrózám způsobenými působením toxických chemikálií a také podpora detoxikace. (28, 38)

Kardiovaskulární choroby

V tradiční přírodní medicíně je rozmarýn často využívá jako prostředek pro zvýšení chorobně nízkého krevního tlaku. Z tohoto pohledu je zajímavé, že zároveň dokáže snižovat i příliš vysoký krevní tlak, který je jedním z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. V marockém přírodním léčitelství je k tomuto účelu dokonce s úspěchem využíván i u diabetiků. (22)

Vědecké studie rovněž potvrdily, že látky s antioxidačním účinkem obsažené v rozmarýnovém extraktu, zvláště fenolické diterpeny a kyselina karnosolová, dokáží efektivně snižovat hladinu cholesterolu v krvi a omezovat tvorbu aterosklerotických plátů. (23, 24)

Psychické obtíže

Rozmarýn má příznivý efekt na náladu, zejména podporuje zklidnění, zmírnění úzkosti a stresu, a dokonce v tomto ohledu funguje i u pacientů postižených demencí. (27) Prokázány jsou i jeho příznivé účinky při depresi a úzkosti, a to již po 30 dnech užívání extraktu (43, 44). Ke zmírnění úzkosti přitom dochází nejen v případě užívání rozmarýnového extraktu, ale dokonce i při masážích s využitím rozmarýnového oleje. (45)

Tato bylinka má zároveň celkový tonizační efekt a přispívá ke zmírnění únavy a nedostatku energie. (61)

Poruchy spánku

Rozmarýn může představovat i účinnou pomoc pro osoby trpícím poruchami spánku. Když jej například vědci podávali v rámci studie vysokoškolským studentům, stoupl po 30 dnech počet těch, kteří udávali, že spí dobře, ze 47 % na počátku studie na 62 %, a počet dobrovolníků udávajících špatný spánek z původních 53 % na 38 %. (43) Rozmarýn ovšem zabírá i při poruchách spánku u seniorů, a to dokonce i ve formě aromaterapie. (46)

Makulární degenerace

Tato nemoc patří mezi nejzávažnější oční choroby, často končící úplnou slepotou. Dochází při ní k poškození světločivných buněk oční sítnice, a to zejména v místě nejostřejšího vidění, tzv. žluté skvrny. Postižení jedinci proto zaznamenávají výpadky centrálního vidění (tj. předmětů, na které zaostřují), zatímco periferní vidění zůstává zachováno. Rozmarýnový extrakt, konkrétně v něm obsažený karnosol, přitom dokáže buňky sítnice prokazatelně chránit před degenerací. (29)

Migréna

Tato bylinka se vyznačuje silným protizánětlivým efektem a schopností zmírnit bolest, která efektivně funguje i v případě migrény. V případě akutního záchvatu může dokonce pozitivně působit i aromaterapie. (41)

Cukrovka a obezita

Zajímavá studie, byť zatím provedená pouze na myších, naznačila možný potenciál rozmarýnu v léčbě cukrovky. Myši, jimž byl diabetes uměle vyvolán, dostávaly rozmarýn po dobu šesti týdnů a za tuto dobu u nich došlo k výraznému zlepšení schopnosti beta-buněk slinivky produkovat inzulin. Jednou z možných příčin byl fakt, že rozmarýn podpořil tvorbu betatrofinu. Betatrofin je poměrně nedávno objevený hormon vytvářený v játrech, který ve slinivce podporuje tvorbu nových buněk vytvářejících inzulin. Pozitivním „vedlejším efektem“ pak byl váhový úbytek zkoumaných myší, přičemž rozmarýn zde zafungoval jako ochranný faktor, který zabránil degradaci svalové hmoty. (48)

Dalším mechanismem, kterým rozmarýn u diabetiků působí, je aktivace enzymu AMPK. Jde o enzym, který je nezbytný pro využití glukózy pracujícími svaly – právě ty totiž spotřebují největší podíl glukózy. V momentě, kdy dojde ke zvýšení jeho tvorby, dochází jak k lepšímu vstřebávání glukózy z krve do svalů, tak i k zefektivnění metabolismu glukózy uvnitř svalových buněk. (50) I tento efekt může přispět ke snižování hmotnosti, protože vysoká hladina krevní glukózy zvyšuje pravděpodobnost ukládání tuků.

Schopnost snižovat hladinu glukózy v krvi (zejména nalačno) ovšem potvrdily i výzkumy provedené na lidských dobrovolnících. Jeden z nich navíc zjistil, že užívání rozmarýnu (tobolky 500 mg 3x denně) zvýšila u testovaných osob v krvi hladinu vitaminu B12, a to v průměru o 29 %. To je velmi důležité, protože diabetici mají hladinu tohoto vitaminu, jenž je který je zásadní například pro krvetvorbu či fungování paměti, oproti běžné populaci výrazně nižší (v průměru o 40 %). (49, 52)

Kožní potíže

Rozmarýn efektivně ničí řadu bakterií a kvasinek napadajících pokožku. (51) Podporuje také ochranu kůže vůči působení UV záření. (57)

Plešatost u mužů

Nedávná studie prokázala, že rozmarýn má podobné účinky jako lék minoxidil, který se využívá k potlačení plešatění u mužů. Jedna sledovaná skupina v rámci ní užívala rozmarýn, druhá minoxidil. Po třech měsících sice ještě u žádné z nich k významným změnám nedošlo, po šesti měsících se ale u obou skupin zvýšil počet vlasů, a to zhruba srovnatelným způsobem. (62)

Tinnitus

Tinnitus je termín označující nejrůznější pískání a šumění v uších. Jde o velice obtěžující problém, který často postiženým osobám komplikuje normální fungování, a v některých případech se stává i důvodem k sebevraždě. Účinnost rozmarýnu při tomto problémům zatím nebyla spolehlivě vědecky prokázána, zkušenosti s jeho užíváním ale ukazují, že by mohlo jít o substanci, která části postiženým dokáže přinést alespoň nějakou úlevu.

Užívání a kontraindikace

Vysoké dávky rozmarýnu mohou způsobit potrat, a proto užívání rozmarýnového extraktu a ani nálevu není vhodné v těhotenství. Užívání v množství, které je obvyklé například při dochucování pokrmů, ovšem nebezpečné není. Nedoporučuje se ani užívání při kojení a v případě dětí (zde chybí dostatek studií prokazující jeho bezpečnost, škodlivé působení prokázáno nebylo).

Rozmarýn může rovněž interagovat s některými chemickými léčivy. Není jej proto vhodné kombinovat s léky ovlivňujícími krevní srážlivost (Aspirin, Walfarin), s léky na snížení vysokého krevního tlaku (tzv. ACE inhibitory), diuretiky a antidiabetiky.